Fotograf Petr Hejcman - Kolín :: www.peters.cz

Kolín - 5plus2

Známý kolínský umělec vzpomíná na své začátky, na "nováčkovský boj" s digitálními fotoaparáty i práci v Náhorním Karabachu. Nyní pracuje na novém autorském projektu. Bude jím fotografická kniha.
Fotograf Petr Hejcman patří k nejznámějším kolínským umělcům. Jeho krajinářské snímky s otisky lidské přítomnosti tvoří mistrovské ukázky moderní dokumentární fotografie. Se stejnou vášní se však věnuje i komerčním zakázkám.

Vzpomenete si ještě na své začátky?
Na základní škole jsem od rodičů k narozeninám dostal Zenit E. S tímto fotoaparátem jsem začínal. V deváté třídě jsem potom začal navštěvovat fotokroužek. V těchto začátcích jsem fotil většinou kamarády, zážitky z prázdnin a podobně. Už tehdy ale převažovalo focení lidí, které mne drží dodnes.

Užíváte si i komerční projekty nebo jde pouze o rutinu?
Užívám si i práci na zakázkách. Ať se jedná o reportáž nebo třeba produktovou fotografii, je to vždy nová výzva. Zrovna nedávno jsem pracoval na fotkách nových hodinek, které se zde budou prodávat. Mají v sobě jeden z nejlepších švýcarských mechanických kalibrů a jsou celé ze zlata. Ciferník tvoří ručně malovaný portrét. Jejich cena je okolo milionu korun. S něčím takovým se nepracuje každý den. Radost je ale samozřejmě i volná tvorba, kde se věnuji převážně cestopisům a lidem.

Vyrostl jste v době filmu. Jaký byl přechod k digitální technice?
Pamatuji si, jak jsem šel fotit se svým prvním digitálem. Šel se mnou i kolega, který už na digitálu začínal a analogem byl takříkajíc nepolíbený. Během focení přinesl asi šedesát snímků, zatímco já třicet. Ten zvyk z filmu a vážení každého záběru tu prostě byl (smích). Pro komerční práci je nyní digitál naprostá nutnost. Film, zvláště střední a velký formát, je ale i nyní důležitý z uměleckého hlediska a analogové fotoaparáty stále mám i používám.

Známé jsou i vaše snímky z odlehlých částí bývalého Sovětského svazu...
Fotografoval jsem v Náhorním Karabachu i v Arménii. Jsou to skvělé země pro fotografické projekty. Je tam zcela jiný přístup k člověku. Lidé vás pozvou do rodiny nebo vás pohostí, přestože musí žít velmi skromně.

Prý chystáte fotografickou knihu.
Ano. Pracuji na fotografické knize. Podrobnosti bych v tuto chvíli ale nerad prozrazoval. Mohu pouze říci, že svým konceptem půjde v Kolíně o něco zcela nového.
Autor: Michal Bílek, 5plus2



Noemova Archa Petra Hejcmana
Výstavu fotografií Petra Hejcmana nazvanou "Noemova archa" můžete vidět v únoru a v březnu v kolínské galerii Naivní anděl. Jde o snímky z cest, které autor se skupinou dalších českých fotografů podnikl v letech 2008 a 2009 do Arménie a Náhorního Karabachu, tedy do kraje, kde po biblické potopě světa přistála Noemova archa. V zemi, kde se ještě v 90. letech střílelo, našla česká výprava neuvěřitelně otevřené a vstřícné lidi a obyčejný, prostý život. Dokumentují to dvě kolektivní knihy fotografií: Starobylá země Arcach a Fotografové musejí být šílení aneb cesta do Arménie a do Náhorního Karabachu. V samostatné výstavě toto téma Petr Hejcman představuje poprvé, jeho tvorbu však návštěvníci galerie Naivní anděl (sídlí v restauraci známý jako Naivka) dobře znají. Pravidelně se v Naivním andělu účastní skupinových výstav kolínských autorů, možná si pamatujete i jeho samostatnou prezentaci nazvanou "Polarita" (2007). slad (Kolínský PRES, 31. ledna 2012)


Petr Hejcman - Noemova Archa
V roce 2008 a 2009 podnikl fotograf Petr Hejcman spolu s dalšími devíti fotografy dalekou cestu na Kavkaz. Nejeli tam řešit politickou ani ekonomickou situaci, pouze zaznamenat krásu a pohostinnost tohoto prastarého národa.

„Skutečnost přesáhla moje očekávání, vstřícnost lidí z Arménie a Náhorního Karabachu byla neuvěřitelná. Všude, kam jsme přijeli, naráželi jsme na srdečný zájem, místní lidé si považovali za čest nás pozvat do domu. Z Jerevanu jsme zamířili jihovýchodním směrem, zastavili se na trhu zvířat a hora Ararat nám vytvořila doslova ateliérové pozadí. Arméni považují nevyšší horu Arménské vysočiny s 5.137 m za svou, i když dnes leží v Turecku. Podle Bible někde na araratských horách přistála po potopě světa Noemova Archa.

Na svazích Malého Kavkazu žijí pastevci v plátěných stanech zvaní Jezidé - postel podepřená kameny, kamínka a výborná káva. Venku velmi opečovávaný sušený kravský trus do kamen a malí kluci pobíhající v oblečení Made in China, jinak samý kopec a kamení. Další zastávkou byl klášter Noravank. Tady jsem si připadal jako Japonský turista - cvak, cvak a frčíme dál. Za chvíli jsme zastavili nedaleko města Sisian. Zde je uprostřed pastvin kruh magnetických kamenů. Další klášter Tatev a dále do města Goris, zde jsme navštívili pekárnu. Vesnice Geghi a škola, kde ve třídě seděla pouze jedna žákyně a měla vlastního učitele. Marx a Engels stále na stěnách z dob Sovětského vazu, moc se toho nezměnilo. Mohl bych tímto způsobem pokračovat ve vyprávění na dalších listech, ale papír fotografický Vám řekne určitě mnohem více. Krásné pokoukání." Petr Hejcman (iFotoVideo, 30. ledna 2012)
(celý článek naleznete zde)


Petr Hejcman
Známý muž objektivu, tedy úspěšný fotograf a kameraman, jehož práci můžete vidět na řadě výstav i projekcí.

Petr žije především fotografováním, kterému upsal svou necloněnou duši. "Nyní vybírám fotografie s tématem Sochy a město, které budou na výstavě pořádané Kulturní společností Miroslava Benáka - polabský Zlatý pruh - v Naivním restaurantu od prosince do ledna. Vedle toho mám ale mnoho rozpracovaných nápadů, na kterých průběžně pracuji. Ty nekomerční zrají a ty komerční spěchají, tak jako naše cesta životem. Jenže na vše je tak málo času, na pěknou kompozici, na milé slovo, na obrázek do rodinného alba."

Petr také letos svým citlivým objektivem zachycoval krásu nejhonosnější památky Kolína, chrámu sv. Bartoloměje a jeho fotografie se staly součástí propagačního materiálu kolínské farnosti. "Bombou je pro mě na tomto projektu skutečnost, že jsem po 65 letech druhý fotograf, který nasnímal 14 zastavení ukřižování Krista od Františka Bílka, a bylo to vydáno jako soubor v obrazové podobě. Jak jsem teprve později zjistil, prvním byl Jaromír Funke," poznamenává k tomu s úsměvem.

Ale nejen architektura (honosná i nuzná) je cílem jeho hledáčku. Jak sám říká, fotí rád různé náměty, od slavných herců a režisérů (výstavy v Kině 99), přes klienty ústavů sociální péče s bolavou i veselou duší (expozice na zámku v Bečvárech či pražském Výstavišti) až po krajinu zalitou sluncem i mračny posmutnělou (výstava na Karlově náměstí v Kolíně).

Petra Hejcmana těší běžné maličkosti - jeho dcery, slunce na obloze, pěkné slovo. Naopak ho dokážou namíchnout lidé, kteří v sobě mají málo slušnosti a češství. Přestože byl podle jeho vlastních slov letošní rok víc filmařský než fotografický, přeje si ruku v ruce se zdravím, aby se mu dařilo fotoaparátem v ruce zachytit spoustu zajímavých okamžiků. "Včerejšek je historie, dnešek je dar, zítřek tajemství. Fotografie je způsob jak se k tomuto proměňování vyjádřit," dodává na závěr. r.drahovzalová


NA OSOBNOST ROKU 2010 NOMINOVÁNO 12 MUŽŮ A ŽÁDNÁ ŽENA
Na titul Osobnost roku 2010 bylo nominováni: Vojtěch Klouček za uspořádání Fest Blues na Karlově náměstí a Řemeslného trhu, který vhodně skloubil s Mimoriálem, Martin Špinka za organizační zabezpečení slavnostního zasedání k 60. výročí vzniku útvarů Pomocných technických praporů, které těžce poznamenaly životy tisíců lidí nepohodlných komunistickému režimu a 20. výročí založení kolínsko-kutnohorského klubu pomocně-technického praporu, Miroslav Horáček za uspořádání rekonstrukce historické bitvy křižáků u Grunwaldu za kolínskou jízdárnou, Zdeněk Červinka za prosazování ekologických síťovek, které snižují zamořování ekosystému naší planety igelitovými nákupními taškami na jedno použití, František Martínek za odhalení pomníku Potkali se u Kolína, Vladimír Srb za vedení předvolební diskuze s lídry, veřejné komentování místní politické situace a objektivní analýzu výsledků komunálních voleb, Petr Hejcman za natočení dokumentárního filmu o Kmochově Kolíně, Václav Pech za průběžné sledování výstavby obchvatu města a zabezpečování informování široké veřejnosti, Zdeněk Hejduk za příkladné vedení Městského společenského domu, publicistiku kultury a podporu neziskových organizací, pro které uspořádal charitativní koncert Noty na pomoc, Miloslav Olmr za fotodokumentaci spolkových a společenských akcí a výše jmenovaní Jiří Dvořák a Martin Štulla. Pro formální nedostatky bylo zrušeno listopadové přijetí návrhu na Hanu Zrůstovou. Mezi adepty na titul tedy není žádná žena. m.černý
(celý článek naleznete zde)


Kmochův Kolín v Hejcmanově filmu
Dvacetiminutový dokument o Kmochově Kolíně natočil Petr Hejcman a jeho tvůrčí tým. Film objednali letošní pořadatelé festivalu a bude sloužit propagaci a potřebám města. Snímek je jakousi celkovou vizitkou festivalu, proto v něm defilují i archivní fotografie, které se týkají Františka Kmocha, jeho kapely, dirigentů a počátků festivalu. Dokument však zejména zaznamenává letošní ročník Kmochova Kolína, ozdobený návštěvou prezidenta republiky Václava Klause. Petr Hejcman pracoval promyšleně a aby zachytil děj v celé jeho pestrosti, najal další tři kameramany pro záběry z balkonů a dalších potřebných úhlů. Vyčerpávajícím způsobem zachycuje všechny důležité momenty festivalu, dirigenty, účinkující kapely a mažoretky. slad

Další články:

Kolínské etudy Heleny Třeštíkové

Kardinál odpálí v Kolíně bombu

Představení knihy s Kardinálem Vlkem


Kolín – Již v sobotu ráno otevřením expozice v Malé galerii Na Hradbách začala celodenní oslava Dne Země v Kolíně
V prostorách této galerie vystavuje svůj pohled na přírodu na třináct autorů, Kolíňáci Vít Klouček a Petr Hejcman k fotografiím připojili ještě básně, první jmenovaný své vlastní, druhý renomovaných autorů, především Jana Skácela. Další práce visí ve vedlejší prodejně Arton a v Galerii Naivní Anděl. Slavnostní zahájení celého projektu se uskutečnilo na Kmochově ostrově u kotvící lodi Kolinea, kde jeden z hlavních organizátorů,. kolínský kulturní aktivista Miloš Kim Houdek společně s Romanem Rozenským pokřtili CD knihu Umění čtyř nápojů a Rozenský zarecitoval verše. V prostoru byly rozmístěny Malby okamžiku Dominika Nováka. Za doprovodu kapely Křečové žíly se pak loď v pravé poledne vydala na hodinovou plavbu po Labi. Po přistání se účastníci přemístili do d.i.v.o. Institutu v ulici Na Petříně, kde vystavuje dalších téměř patnáct výtvarníků a fotografů, v krásném jarním počasí se nakonec setkání uskutečnilo v zahradě, kde kytarové trio Dos Pacos y Lucia nadchlo nejen dospělé, ale i přítomné děti. Stylově se podával čaj a sushi a poezii zde četla Věra Jirousová. Zdeněk Hemza neboli Zálabský Red zahrál poté v hospodě Na Rychtě a večer pokračoval program opět v d.i.v.o. Institutu performancí a hudební zábavou s finsko – švýcarskou kapelou The Somethings. Kolínský deník - z.hej
(článek najdete zde)

Petr Hejcman na Via lucis

Národní muzeum fotografie v Jindřichově Hradci - výstava fotografií nazvaná
"Via Lucis 1989-2009" s podtitulem "20 let obrazu české společnosti ve fotografii". Základem projektu Via lucis se stala fotografická soutěž v letech 2007 až 2009, jíž se účastnilo sto autorů. Z víc jak 3 tisíc snímků vybrala odborná komise pro výstavu 138 nejlepších fotografií od 41 fotografů. Mezi nimi jsou i 4 díla kolínského autora Petra Hejcmana. Inspirací projektu je "Cesta světla" Jana Amose Komenského, cílem je pravdivý příběh vypovídající o identitě a obrazu české společnosti za léta 1989 až 2009.slad.